Ulice Konohagakure

*protáhnu se, přitáhnu si kolena pod bradu a přemýšlím, cestou do mě kopne pár Jouninů z klanu, jinak si užívám klidu*

prochází se ulicí

*rozhlédnu se kolem a uvidím v dálce nějakou postavu, v tom už do mě ale někdo kopne a já se svalím na zem, potom si všimnu, že proti mně běží jeden chlapec, který se do mě chystá kopnout, chytnu ho v běhu za límec a hodím na zem, zjistím, že je asi tak o dva roky starší, snaží se mě zmlátit, ale je slabý, přimáčknu ho kolenem na zem a dám mu pěstí, mlátím ho jako kdybych nebyla člověk, potom ho chytnu znovu za límec a mrsknu s ním na zem*

zastaví se a sleduje bitku

*podívám se podrážděně na Angela*

pokrčí rameny a jde dál, ptio mu samehada na jeho zádech něco šušká

*Zjevím se u angela* Zdravím *usměju se a mávnu na tebe*

*vstanu a sklopím hlavu, procházím se osaměle po vesnici*

*zdravím sensei* řekne pod maskou

Počkéj, maličká *zakřičím na hiroko než odejde a usměju se na ní* Kampak deš ?

*otočím se na Shikata a prohlédnu si ho* Nikam, nemám domov *řeknu*

Nemáš domov ? *mile se usměju* A co kdybych tě nechal bydlet u mě ?

*zúží se mi zorničky* U... *vyslovím* ...u vás?*zeptám se nevěřícně*

Proč ne ? *usměju se*

*dojde mi, že to od něj chtít nemůžu, kdybych nebyla chuninka, odfrkla bych si, ale mám úctu k Hokagemu* Tohle nemůžu chtít *řeknu prostě a podívám se na nebe*

Proč ne ? Mám velkej dům .. a mě překážet nebude *usměju se a pocuchám ti vlasy*

*nadzvednu obočí* Ale máte spoustu povinností! *namítnu*

Ale nemám .. jediná má opravdová povinost je učit tohohle troubu *ohlédnu se na angela a usměju se*

*podívám se na něj nevěřícně* Takže vy vážně? *pořád tomu nemůžu věřit*

Jó .. v pohodě *usměju se*

*zakroutím hlavou* Ne, díky, ale tohle nemůžu *řeknu a usměju se* Můžu si vydělávat, bude mi stačit, když mi poskytnete čas od času nějakou misi *řeknu*

Jak myslíš .. nabýdl jsem ti něco co už opakovat nebudu malá ... vzpamatuj se a raději to přijmi *usměju se*

Vážně by vám to nevadilo? *zeptám se nakonec*

Ne .. nevadilo *mile se usměju*